Roman Boček: Po zranění jsem se musel naučit fotbal znovu milovat. Největší motivací je pro mě syn

Roman Boček, odchovanec našeho klubu, se po vážném zranění kolene dokázal vrátit zpět na hřiště. Trvalo to, nebylo to jednoduché, ale dnes opět patří mezi spolehlivé hráče základní sestavy. Po nejistém podzimu chytil na jaře formu a stal se jistotou v obranné linii.

„Zranění mě vyřadilo na celou sezónu a vrátit se zpět a najít chuť do fotbalu bylo opravdu náročné,“ přiznává Roman. „Na podzim to pro mě bylo jedno velké trápení – fyzička chyběla, a strach z dalšího zranění byl pořád v hlavě.“



Na jaře ale přišel zlom. „Zlepšení? To musí posoudit jiní. Ale v zimě jsem poctivě makal na kondici, abych byl týmu platný.“ Pomohla mu nejen tvrdá práce, ale i silná motivace mimo hřiště. „Největší motivací je pro mě můj syn. Už teď je vidět, jak moc fotbal miluje – stejně jako já.“



I když se po zranění přesunul na novou pozici stopera, zvládá ji se ctí. „Každý útočník má něco do sebe, ale Zbyněk Pospěch mi dal jednoznačně nejvíc zabrat – ta jeho síla a zkušenosti jsou obrovské.“



Na jaře tým inkasuje o něco víc, ale celkově obrana působí kompaktně. „Většinu gólů dostáváme po standardkách. Snažíme se to zlepšit, ale s naší průměrnou výškou asi 150 centinetrů ( směje se )… možná by tahle otázka měla směřovat spíš na naše brankáře,“ dodává s úsměvem.



Nálada v kabině? Skvělá. „A to je základ. Bez toho to nejde.“ A co vyhlídky do konce sezony? „Na tabulku nekoukáme, máme před sebou ještě spoustu těžkých zápasů. Na nějaké úvahy o postupu je moc brzy.“



Sám se zatím do role lídra nepasuje. „Máme v týmu dost zkušených borců, tahle role je pořád v jejich rukách.“ Fanouškům ale vzkazuje jediné: „Jsou neskuteční. Není to jen letos, drží s námi už dlouho. Díky za to, že vás máme!“



A jaké jsou jeho osobní cíle? „Hrát co nejdéle to půjde – a po víkendu hlavně normálně chodit,“ uzavírá s nadhledem Roman Boček.