První miniturnaj školičky na jedničku. „Atmosféra byla jako na ligovém zápase,“ těšilo trenéra Lercha

Naši úplně nejmenší fotbalisté mají za sebou první velkou zápasovou zkušenost. Fotbalová školička přivítala na domácím hřišti své vrstevníky z Třemešné, Brantic a Krnova a pro většinu dětí šlo vůbec o první utkání proti jinému klubu. Nový trenér školičky Adam Lerch si povedené dopoledne pochvaloval. Ještě větší radost než vstřelené góly mu ale udělalo nadšení dětí a podpora rodičů.

„Z pohledu trenéra bych celý miniturnaj hodnotil na jedničku. Byla k vidění spousta gólů, ale hlavně obrovská snaha je dávat. Navíc nám přálo krásné slunečné počasí, přišlo hodně fanoušků a atmosféra byla skoro jako na ligovém zápase,“ usmíval se po turnaji Adam Lerch.

Pro většinu malých fotbalistů přitom šlo o úplně novou zkušenost. Neplatilo to pouze pro domácí, ale také pro řadu dětí v dresech soupeřů.

„Skoro pro všechny děti, ať už z našeho nebo hostujících týmů, to byla premiéra. Vlastně pořádně nevěděly, co je čeká a jak bude všechno probíhat. Nakonec to ale zvládly s přehledem,“ pochválil nejmladší fotbalisty trenér.

Konečně mohly ukázat, co se naučily

V této věkové kategorii samozřejmě nejde v první řadě o výsledky nebo konečná skóre. Mnohem důležitější je radost z pohybu, první fotbalové zkušenosti a chuť přijít znovu na další trénink. A právě v tomto směru udělal miniturnaj trenérovi velkou radost.

„Nejvíce se mi líbilo, že se děti konečně mohly pochlubit rodičům, prarodičům a ostatním tím, co se už naučily. A mohly jim ukázat hlavně jednu věc – že umí hrát fotbal,“ říká Lerch.

O tom, jak moc se děti na svůj první turnaj těšily, svědčily také reakce rodičů. Na nervozitu tentokrát příliš prostoru nebylo.

„Děti se strašně těšily, že si konečně zahrají zápas v dresu a hlavně proti jiným klukům. Někteří rodiče mi dokonce říkali, že děti byly tak natěšené, že ráno vstávaly mnohem dříve a doma nemluvily skoro o ničem jiném než o turnaji.“

Každé dítě je jiné

Adam Lerch převzal naši fotbalovou školičku před novou sezonou a postupně poznává své malé svěřence. Už nyní ale ví, že nechce všechny děti učit podle jedné šablony.

„Každé dítě je jiné. Jedno je rychlé, druhé je zase dobré v kličkování a třetí má střelu jako z kanónu. Snažím se proto pracovat s tím, v čem každý jednotlivec vyniká, a dál ho v tom rozvíjet,“ vysvětluje.

Práce s nejmladšími je pro něj zároveň možností předávat dál zkušenosti, které během let u fotbalu získal. „Trenérství mi dává radost z toho, že můžu zkušenosti, které jsem za 26 let nasbíral, předávat dál. Práce s dětmi mě naplňuje.“

Fotbal musí děti především bavit

Právě radost ze hry je pro trenéra v této kategorii absolutním základem. Vedle prvních fotbalových dovedností chce děti postupně učit také tomu, že fotbal není sport jednotlivce.

„Moje priorita je, aby děti fotbal bavil. Chci je učit kolektivní hře a tomu, že to není jen o jednotlivci. Chci, aby věděly, že na hřišti mají své kamarády a trenéra, se kterým se mohou zasmát a vedle kterého se budou cítit bezpečně a svobodně.“

Velkou roli při prvních fotbalových krůčcích mají samozřejmě také rodiče. Právě jim patřila závěrečná slova nového trenéra školičky.

„Rodičům bych chtěl moc poděkovat za spolupráci, ale hlavně za podporu našich malých fotbalistů. Pro děti jsou rodiče vždy na prvním místě. Mám rád ty situace, kdy dítě po zápase přiběhne a říká: ‚Mami, tati, viděli jste ten můj gól? Viděli jste, jak jsem ho obešel nebo mu utekl?‘ Přesně tyhle věty mě těší. Jsem proto rád, když rodiče své děti podporují na trénincích i při zápasech.“

První miniturnaj je za námi a podle reakcí těch nejdůležitějších aktérů splnil přesně to, co měl. Děti si zahrály, daly své první góly, ukázaly rodičům, co už umí, a hlavně odcházely ze hřiště s radostí z fotbalu.